Proč tolik lidí prokrastinuje a jak to překonat?
Pro většinu lidí prokrastinace, bez ohledu na to, co říkají, NENÍ o lenosti. Ve skutečnosti, když prokrastinujeme, často intenzivně pracujeme po dlouhé úseky těsně před termíny. Dlouhá a tvrdá práce je opakem lenosti, takže to nemůže být důvod, proč to děláme. Proč tedy prokrastinujeme a, co je důležitější, co s tím můžeme dělat? Jak již bylo řečeno výše, někteří říkají, že prokrastinují, protože jsou líní. Jiní tvrdí, že „se jim daří lépe“, když prokrastinují, a „pracují nejlépe“ pod tlakem. Doporučuji vám, abyste byli k těmto vysvětlením kritickí a reflektovali je. Prakticky každý, kdo to říká, ze zvyku prokrastinuje a nedokončil důležitý akademický úkol, u kterého si vytvořil plán, realizoval ho, měl čas si ho zopakovat atd. před termínem. Takže ve skutečnosti nemohou srovnávat okolnosti, za jakých pracují nejlépe. Pokud téměř vždy prokrastinujete a nikdy k úkolům nepřistupujete systematicky, pak nemůžete s jistotou říct, že víte, že pod tlakem „zvládáte lépe“. Jiní lidé říkají, že mají rádi „nával“ z toho, že nechávají věci na konec a dodržují termín. Obvykle to ale říkají, když v rámci tohoto termínu NEPRACUJÍ. Říkají, že to funguje před nebo po biflování, když zapomněli na negativní důsledky prokrastinace, jako jsou pocity úzkosti a stresu, únava a zklamání z toho, že nedosahují svých vlastních standardů a museli na delší dobu odložit svůj život. Nemluvě o tom, že nechávání věcí na konec dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že se něco pokazí – například nemoc nebo problém s počítačem – a že nebudete schopni dosáhnout požadovaného hodnocení. Prokrastinace tedy může být pro nás těžká a ve skutečnosti zvyšuje naše šance na neúspěch, ale stejně to děláme. Proč? Prokrastinace není jen otázkou špatných dovedností v oblasti time managementu, ale spíše ji lze vysledovat k skrytějším a složitějším psychologickým důvodům. Tuto dynamiku často zhoršují školy, kde jsou studenti neustále hodnoceni, a zejména vysoké školy, kde je tlak na známky vysoký a hodně může záviset na výkonu studentů. Ve skutečnosti je prokrastinace pro studenty často strategií sebeobrany. Například pokud prokrastinujete, vždy máte výmluvu, že „nemáte dostatek“ času pro případ, že neuspějete, takže váš pocit vlastních schopností není nikdy ohrožen. Když je na získání dobré známky například z písemky vyvíjen takový tlak, není divu, že se mu studenti chtějí vyhnout a tak odkládají svou práci. Naše důvody pro odkládání a vyhýbání se pramení z velké části ze strachu a úzkosti – z toho, že se nám to podaří špatně, že se nám to podaří příliš dobře, že ztratíme kontrolu, že budeme vypadat hloupě, že bude zpochybněno naše sebevědomí nebo sebepojetí. Vyhýbáme se práci, abychom se vyhnuli hodnocení našich schopností. A pokud se nám to podaří, cítíme se o tolik „chytřejší“. Co tedy můžeme udělat pro to, abychom překonali své sklony k prokrastinaci?

Pochopení: První krok
Za prvé, abyste překonali prokrastinaci, musíte pochopit DŮVODY, PROČ prokrastinujete, a funkci, kterou prokrastinace ve vašem životě plní. Nemůžete přijít na efektivní řešení, pokud opravdu nerozumíte kořenům problému. Stejně jako u většiny problémů je vědomí a sebepoznání klíčem k tomu, abyste zjistili, jak přestat s prokrastinací. Pro mnoho lidí, kteří získají tento přehled o tom, jak je prokrastinace chrání před pocitem, že nejsou dostatečně schopní, a mít to na paměti, když jsou v pokušení upadnout do známých, neproduktivních, prokrastinačních návyků, představuje dlouhou cestu k vyřešení problému. Například dvě psycholožky, Jane Burka a Lenora Yuen, které pomohly mnoha lidem překonat prokrastinaci, uvádějí ve svém článku „Mind Games Procrastinators Play“ (Psychology Today, leden 1982), že mnoha studentům „pochopení skrytých kořenů prokrastinace často vypadá, že je oslabuje“ (str. 33). Pouhá znalost našich skutečných důvodů prokrastinace usnadňuje přestat.

Techniky řízení času: Jeden dílek skládačky
K překonání prokrastinace jsou techniky a nástroje time managementu nepostradatelné, ale samy o sobě nestačí. A ne všechny metody řízení času jsou stejně užitečné při řešení prokrastinace. Existují některé techniky řízení času, které se dobře hodí k překonání prokrastinace, a jiné, které ji mohou zhoršit. Nejlépe fungují ty, které snižují úzkost a strach a kladou důraz na uspokojení a odměny za dokončení úkolů. Ty, které jsou nepružné, zdůrazňují rozsah úkolů a zvyšují úzkost, mohou ve skutečnosti zvýšit prokrastinaci, a jsou tak kontraproduktivní. Například vytvoření velkého seznamu „věcí, které musíte udělat“ nebo plánování na každou minutu vašeho dne, může ZVÝŠIT váš stres a tím i prokrastinaci. Místo toho si stanovte rozumné cíle (např. zvládnutelný seznam věcí, které musíte udělat), rozdělte si velké úkoly a dopřejte si flexibilitu a věnujte čas věcem, které vás baví, jako odměnu za dokončenou práci.

Motivace: Hledání produktivních důvodů pro plnění úkolů
Abyste překonali prokrastinaci, je zásadní, abyste zůstali motivováni z PRODUKTIVNÍCH DŮVODŮ. Produktivními důvody myslím důvody pro učení a dosahování výsledků, které vedou k pozitivním, produktivním a uspokojivým pocitům a činům. Tyto důvody jsou v kontrastu s plněním úkolu ze strachu z neúspěchu, ze strachu z toho, že nerozzlobíte rodiče, ze strachu z toho, že nebudete vypadat hloupě, nebo ze strachu z toho, že se budete „chlubit“, že se budete chovat lépe než ostatní. I když jsou to všechno důvody – často velmi silné – pro to, abyste něco dělali, nejsou produktivní, protože vyvolávají maladaptivní, často negativní pocity a činy. Například, pokud vám jde o to, abyste nevypadali hloupě, nemusíte se ptát, ponořovat se do nových oblastí, zkoušet nové metody ani podstupovat rizika nezbytná k učení se novým věcem a dosažení nových výšin. Dobrým způsobem, jak uvést do pohybu pozitivní motivy, je stanovit si a soustředit se na své cíle. Identifikujte a zapište si své osobní důvody pro zápis do kurzu a sledujte svůj pokrok směrem k vašim cílům pomocí tabulky stanovování cílů. Nezapomeňte se zaměřit na své důvody a své cíle. Cíle ostatních lidí pro vás nejsou vůbec cíli, ale povinnostmi.

Zůstat motivovaný: Buďte aktivní, abyste se zapojili
Dalším klíčem k překonání prokrastinace je zůstat aktivně zapojen do výuky. Pokud jste ve výuce pasivní, pravděpodobně se do kurzu a jeho témat „neponoříte“, což oslabuje vaši motivaci. Navíc, pokud jste pasivní, pravděpodobně z kurzu a studijních materiálů nečerpáte tolik smyslu, kolik byste mohli. Nesmysly a zmatek nejsou poutavé; ve skutečnosti jsou nudné a frustrující. Často nechceme dělat věci, které jsou nudné nebo frustrující. Tomu předejdete tím, že se budete snažit skutečně porozumět studijní látce, ne se ji učit nazpaměť nebo si ji jen „projít“. Místo toho se pokuste (1) v studijních materiálech najít to, co je pro vás zajímavé a relevantní, (2) stanovit si vlastní cíl pro každou četbu a hodinu a (3) klást si sami (a ostatním) otázky o tom, co se učíte.

Shrnutí tipů pro překonání prokrastinace
Uvědomění si – Zamyslete se nad důvody, proč prokrastinujete, nad svými návyky a myšlenkami, které k prokrastinaci vedou.

Zhodnoťte – Jaké pocity vedou k prokrastinaci a jak se kvůli nim cítíte? Jsou to pozitivní, produktivní pocity: chcete je změnit?

Předhled – Změňte svůj pohled. Dívejte se na velký úkol z hlediska menších částí, což ho činí méně zastrašujícím. Hledejte, co je na něm lákavé, nebo co chcete od úkolu získat nad rámec pouhé známky.

Zavažte se – Pokud se cítíte v pasti, začněte jednoduše tím, že se zavážete k dokončení malého úkolu, jakéhokoli úkolu, a zapište si ho. Dokončete ho a odměňte se. Do svého rozvrhu nebo seznamu úkolů si zapište pouze to, k čemu se můžete plně zavázat, a pokud si to zapíšete, dodržte to bez ohledu na cokoli. Tímto způsobem pomalu obnovíte důvěru v sebe sama, že skutečně uděláte to, co slíbíte, že uděláte, kterou tolik prokrastinátorů ztratilo.

Okolí – Při plnění školních úkolů si moudře vybírejte, kde a s kým budete pracovat. Opakované ocitání se v situacích, kdy toho moc nestihnete – například „učení“ v posteli, v kavárně nebo s přáteli – může být ve skutečnosti druhem prokrastinace, metodou, jak se vyhnout práci.

Cíle – Soustřeďte se na to, co chcete dělat, ne na to, čemu se chcete vyhnout. Přemýšlejte o produktivních důvodech pro vykonávání úkolu tím, že si pro sebe stanovíte pozitivní, konkrétní a smysluplné cíle učení a dosažení cílů.

Buďte realističtí – Dosažení cílů a změna návyků vyžaduje čas a úsilí; nesabotujte se nerealistickými očekáváními, která nemůžete splnit.

Diskuse se sebou samým – Všímejte si, jak myslíte a jak si povídáte. Mluvte se sebou samým způsobem, který vám připomíná vaše cíle a nahrazuje staré, kontraproduktivní návyky mluvení se sebou samým. Místo toho, abyste říkali: „Kéž bych to neudělal...“, řekněte: „Udělám to...“

Neplánované rozvrhy – Pokud se cítíte zaseknutí, pravděpodobně nebudete používat rozvrh, který vám neustále připomíná vše, co musíte udělat, a který je jen prací a ne zábavou. Vytvořte si tedy do značné míry nestrukturovaný, flexibilní rozvrh, do kterého si zařadíte jen to, co je nezbytné. Zaznamenávejte si čas, který strávíte prací na svých cílech, a odměňte se za to. To může snížit pocity zahlcení a zvýšit spokojenost s tím, co uděláte. Více informací naleznete v knize Prokrastinace od Yuena a Burky.

Swiss Cheese It – Dobrým přístupem je rozdělit velké úkoly na menší části. Variací je věnovat velkému úkolu krátké úseky času a v tomto čase udělat co nejvíce s malými očekáváními ohledně toho, co uděláte. Zkuste například strávit asi deset minut jen poznamenáváním nápadů, které vás k tématu práce napadnou, nebo prolétnout dlouhý text, abyste získali jen hlavní myšlenky. Poté, co to u velkého úkolu několikrát zopakujete, dosáhnete určitého pokroku, získáte určitý impuls, budete mít méně práce k jeho dokončení a nebude se vám zdát tak obrovský, protože jste do něj udělali díry (jako do švýcarského sýra). Zkrátka, bude snazší úkol dokončit, protože jste začali a odstranili některé překážky bránící dokončení.